Problematika vzdělávání žáků v oblasti informačních technologií
Úvod
	Výuka předmětu Informatika je v několika ohledech specifická a v některých aspektech se liší od výuky většiny předmětů.
Rozdíly oproti ostatním předmětům
	Prvním rozdílem oproti většině klasických předmětů je učebna – velmi stěží si dovedeme představit výuku informatiky bez počítačů, alespoň na základní škole, kde je výuka zaměřena především prakticky. Zde přicházejí na řadu faktory, které výuku v učebně ovlivňují. Škola má vypracovaný řád učeben informatiky, který by měl žákům stanovit jejich práva a povinnosti při práci v učebně. Jedná se zejména o opatrnou a zodpovědnou práci s výpočetní technikou, jejíž pořizovací cena rozhodně není zanedbatelná a poté také bezpečnost práce s přístroji napájenými elektrickou energií.
	To, že se v hodinách pracuje s počítačem (většinou každý pracuje na své pracovní stanici) se odráží i v metodách výuky. Výklad ustupuje názorně-demonstračním metodám (většinou předvádění činnosti za pomocí dataprojektoru, ale dále také například pozorování počítačových součástek či dynamická projekce výukového videa), velmi často žáci prakticky pracují na počítačích s pomocí individuálních konzultací s vyučujícím. Při práci na zadaných úkolech každý žák pracuje svým individuálním tempem, vyučující má možnost se věnovat žákům dle jejich individuálních potřeb.
Vlastní zkušenosti
	Z mých zkušeností výuky předmětu informatika v 5. třídě ZŠ vím, že mezi žáky tohoto ročníku jsou velké rozdíly týkající se počítačové gramotnosti. Na jedné straně jsou žáci, kteří doma nemají přístup k počítači, a dělá jim velký problém pouhé psaní jednoduchých slov na klávesnici, a na druhé straně jsou žáci, kteří doma s počítačem běžně pracují, mají ho jako svůj koníček a již se věnují například jednoduchým základům programování. Pro vyučujícího je velmi důležité, aby si všichni žáci - bez ohledu na vstupní dovednosti – co nejdříve osvojili základní úkony jako je přihlášení do operačního systému, uložení souboru a jeho zkopírování. Bez osvojení těchto operací budou žáci narážet stále na stejné problémy – špatně uloží celohodinovou práci, o kterou posléze přijdou, nezvládnou odevzdat vyhotovený úkol vyučujícímu včas, protože neví jak, apod.
Dostupnost techniky
	Faktorem, který má přímý vliv na žákovu počáteční informační gramotnost je dostupnost techniky v žákově domově. Následně se tento faktor projeví i v průběhu celé školní docházky. Pokud pracujeme s myšlenkou, že výuka z velké části zahrnuje práci na počítačích, a předpokladem, že vyučující zadává domácí úkoly, můžeme se dostat do situace, kdy požadujeme po žákovi splnění domácího úkolu na počítači. Podle českého statistického úřadu má v České republice doma počítač 68,1 % domácností (údaj z roku 2013), přičemž naprostá většina z nich má k dispozici i přístup k internetu (67 % domácností). Pokud se zaměříme na domácnosti s dětmi, zjistíme, že počítač s přístupem k internetu má 91,5 % z nich. [19] I přes toto poměrně vysoké číslo by měl učitel pamatovat i na žáky, kteří doma počítač nemají. Variant řešení je několik – individuální zadání jiného úkolu nevyžadující počítač, zajištění domluvy se spolužákem, který potřebnou techniku vlastní a je ochoten pomoci či možnost vypracovat úkol na školních počítačích ve volném čase mimo výuku.
	Dalším specifikem informatiky je de facto neexistence komplexní a ucelené didaktiky – na každé škole se používá odlišná sada softwaru, který se navíc často liší ve funkcionalitě a ovládání napříč verzemi. Vliv hraje také často nesjednocené názvosloví, používání anglických slov či jejich počeštěných variant a poměrně velké množství slangových  výrazů.
Další faktory
V neposlední řadě musíme zmínit, že informatika jako obor se velmi rychle vyvíjí, technologie zastarávají a učební témata a postupy s nimi. Vyučující musí neustále rozšiřovat svoje vědomosti o nová fakta a technologie a přizpůsobit jim svoji výuku.